0

Zajíc a kiosek

Zvířátka mají v lese kiosek. Před kioskem už je dlouhá řada, když tam doběhne zajíc.
Běží podél fronty a když už je skoro u dveří, chytí ho medvěd, povídá „Nepředbíhej“ a ho hodí zpátky na konec fronty.
Zajíc se rozeběhne znova dopředu, ale medvěd ho zase hodí na konec. Když už letí zajíc na konec řady popáté, sedne si na zem a povídá: „Ach jo, já snad dneska neotevřu!!“

0

Lev a slon

Jde lev po stepi a potká zajíce: „Pojď sem. Kdo je králem zvířat?“
„Samozřejmě, že ty, lve.“
Lev spokojen pustí králíka a ten skáče dál.
Lev jde dál a potká gazelu: „Pojď jsem. Kdo je králem zvířat?“
„Ty lve.“
Lev je spokojen a proto gazelu propustí.
Potom jde okolo slon.
Lev se zeptá na totéž i jeho. „Kdo je králem zvířat?“
Slon ho praští chobotem takovou silou, že lev odletí do roští.
Lev vyleze ven, celý zmuchlaný a povídá: „Nemusíš být hned tak naštvaný, když něco nevíš.“

0

Zajíc má velké oči

Jde liška po lese, najednou zaleze do křoví, úplně se lekne a utíká přes celej les.
Potká vlka. Vlk se jí ptá: „Proč utíkáš liško.“
„Protože ve křoví sedí něco strašného a má to velké oči.“
Vlk se tam podívá a ptá se: „Zajíčku, to jsi ty?“
„Jo.“
„A proč máš takové velké oči.“
„Já kadím.“

0

Zajíc hledá kolo

Zajíc přijde do hospody a zařve:
„Kdo mi šlohl koně?! Ať se okamžitě přizná, nebo udělám to, co udělal
můj strýc před padesáti lety!“
Chvíli je ticho, potom pomalu zdvihne ruku medvěd a tiše vykoktá:
„Sorry, máš ho za rohem.“
Po chvíli se zajíce zvířata bojácně ptají, co udělal jeho strýc.
Zajíc jim odpoví:
„Šel domů pěšky!

0

Zajíc a vlci

Do němoty opilý zajíček spí na pasece a v tom z lesa vyjde vlk.
Vlk si myslí: „Hele, co to nevidím, něco k snědku.“
Jenomže v tom se objeví další vlk a povídá tomu prvnímu vlkovi: „Vypadni, byl jsem tu první.“
Vlci se začnou hádat, pak rvát, až se nakonec navzájem zabijí.
Ráno se zajíček probudí. Kouká okolo zdupaná tráva, polámané keře a na pasece leží dva mrtví vlci.
Zajíček si říká: „Sakra, musím přestat chlastat, když jsem vožralej vyvádím děsný věci“

0

Pilot

.Letí velké dopravní letadlo. Kapitán se připravuje na přistání. Z kontrolní věže dostává povolení a zahajuje přistávací manévr. Co však nevidí: „Sakra, jak to, že ta dráha je tak krátká?! Na takhle krátký dráze s tímhle érem za prase nepřistanu!“ Nedá se ale už nic dělat a musí se o přistání pokusit. Cestující dostanou příkaz zaujmout bezpečnostní polohu. Kapitán se opatrně přibližuje nad samý začátek runwaye, aby využil co možná nejdelší dráhu. Vzum… Sotva se kola dotkla betonu, kapitán začíná brzdit, co mu síly stačí. Už jen padesát metrů do konce dráhy. Už jen dvacet metrů do konce dráhy! Už je na samém okraji. Uf. Brzdy se roztekly, ale na posledním decimetru letadlo zastavilo. Kapitán vyleze ven a zhluboka si oddychne. „To je divný, že byla ta dráha tak hrozně krátká!“ Pak se rozhlédne kolem. Nejdřív vpravo, pak vlevo. „Jak je ale široká!“

0

Sousedovo auto

„Koukám, sousede, že jste si koupil nové auto, copak se stalo s tím starým?“
„Ale, zaseklo se mi centrální zamykání dveří.“
„Tak proč to nespravíte? Kvůli tomu si přece nemusíte kupovat nový vůz.“
„To víte, že bych to spravil, ale tchyně zůstala sedět uvnitř.“